Můj mladší kolega má problém. Opouštějí ho ženy. Tři za pouhý rok a čtvrt je vážně moc. Přitom neví, kde dělá chybu. Utrácí za hory, utrácí za doly, lítá s nimi tam a jezdí zase jinam. Už neví, čím by na své holky udělal dojem. A protože ho opuštějí ženy, přičemž on prahne po dlouhodobém a plnohodnotném vztahu, začal hledat pomoc v časopisech pro muže. Pro bouráky, co chtějí být cool.
Snad proto, že je ještě mladý, jimi posedle listuje a hledá rady, jak k sobě ženu připoutat. Pídí se po pomoci na křídových stránkách časáků a hned po tom u mě. Jenomže já mu poradit neumím. Přesněji – mé rady se v mnohém rozcházejí s tipy komerčních časopisů pro moderní muže.
Když mi při obědě ukázal desatero osvědčených rad, které jeden z magazínů pro muže svým čtenářům doporučuje, rozesmál jsem se, až se mě lekl. Némlich stejné rady jsem totiž četl už před „X“ lety, a to v jiných časopisech.
Jak získat její lásku?
Kam ji vzít na originální rande?
Jak udělat trvalý dojem na holku?
Dopřejte jí vyhlídkový let v balónu, rychlou jízdu ve ferrari, pohled na Matterhorn, potápění mezi korálovými útesy, Laser Game…
A padne vám kolem krku!
Jako kdyby časáky pro borce bez fantazie opisovaly jeden od druhého. A nebo čerpaly ze stejného zdroje. Žebříček zaručených tipů typu „jak posadit holku na zadek“ se totiž nemění už nejméně dvacet let. Někdy v té době jsem ho viděl poprvé.
Autor desatera rad evidentně předpokládá, že společný adrenalinový zážitek, těžící z přirozeného strachu ženy (nebo její zvědavosti), v ženě rozžehne nehynoucí lásku a dlouhodobě (či trvale) ji k muži připoutá.
Prdlajs!
Ano, velké rozmáchlé gesto jí zakalí vidění a na okamžik rozpumpuje srdce, ale skutečný vztah nevytvoří, neprohloubí a už vůbec nic neutuží.
Když jsme si před pár dny s přítelkyní špitali, čím nám ten druhý obohatil život a co do něj vnesl úžasného, uvědomil jsem si, jak obrovskou roli hrají v lásce a partnerském vztahu maličkosti. Jak obrovský význam pro lásku mají zdánlivě nejobyčejnější, nejmenší a často přehlížené drobnosti všedního dne. Dotyky, slova, pohledy, přání, objetí, vůně, projevy starosti, povídání, smích u večeře, sdílení a péče. Každodenní pozornosti, které my, muži, obvykle vnímáme rozostřeně a se zpožděním, pokud tedy vůbec. A které ne vždy dokážeme ženám oplácet.
Došlo mi, že právě nejobyčejnější projevy pozornosti, často vnímané jako samozřejmé, jsou tmelem partnerské vzájemnosti. A že pouze každodenní maličkosti, z nichž žena ucítí lásku, mužovu blízkost, oporu a jistotu, mohou udělat vztah velkým. A šťastným.
Když jsem o svém „objevu“ přítelkyni pověděl, totiž že právě maličkosti jsou pro šťastný vztah tím zřejmě nejdůležitějším, dostalo se mi nečekané odměny. Alespoň tak mi to přišlo. Vklínila svá studená chodidla mezi má lýtka, aby se zahřála, a pak se ke mně přimáčkla silněji než kdykoliv předtím. Z jejích očí jsem vzápětí vyčetl, že jsem právě vstoupil do středu její hlavy. A zatímco vedle nás praskal hlas Jana Wericha na vinylové desce, já si pro tuhle chvíli užíval pocit, že jsem poznal, po čem ženy touží
Každodenní maličkosti, kterými si partneři prokazují lásku od pondělí do neděle, mají snad tisíc a jednu podobu. Vypadají všedně, nenápadně, třeba takhle…
- když spolu pečete domácí chleba a přitom se smějete hláškám ze starých filmů…
- když jí večer namasíruješ chodidla, protože ti z práce poslala esemesku, že ji bolí nohy…
- když si ji vezmeš k sobě domů, aby ses o ni postaral, protože ji sejmul moribundus…
- když jí mneš ramena a zahříváš šíji horkým dechem, zatímco v kuchyni chystá obloženou mísu..
- když ji posíláš kilometry esemesek z práce, protože víš, že jí vyloudí jí úsměv na tváři…
- když v noci na ulici společně ukusujete z pizzy a jako puberťáci se smějete kravinám…
- když ti přinese cheescake, tiramisu nebo makový závin, protože ses při procházce kolem řeky mezi řečí zmínil, jak máš tyhle dobroty rád ke kafču…
- když ti přikoloběží na koloběžce namasírovat záda, protože jsi jí z práce poslal esemesku, že tě bolí záda…
- když tě vyžene od nádobí a umyje ho sama. Abys měl čas na svou práci…
- když ti během dne nakoupí jídlo do lednice, abys večer po návratu z práce neztrácel s nakupováním čas. Abyste měli čas jen pro sebe…
- když s tebou vstává brzy ráno, přestože by nemusela, aby ti popřála bezpečnou cestu do práce a řekla, jak tě miluje a že se těší na večer s tebou…
Milující ženy dělají velké věci, o tom žádná. A za to chtějí od nás, mužů, fakt jen málo. Maličkosti, které je naplní láskou a ujistí je o kvalitě vztahu.
Nemám nic proti velkým gestům, která holce třeba podlomí kolena. Ani náhodou. Mohou být kořením vztahu. Sama o sobě ale nejsou pro kvalitu a perspektivu vztahu vůbec důležitá. Pokud partnerská láska nestojí na silných základech, vylitých z betonu každodenních maličkostí a drobných pozorností, slov a dotyků, velká gesta nic nezmohou. Jakkoliv hezky pak vypadají na fotkách. Nic nevybudují, nic nezpevní.
Nemám nic proti rychlé jízdě v červeném ferrari nebo potápění se ke korálovým útesům. Koneckonců sám jsem například podívanou z balónu nebo potápění své partnerce v minulosti dopřál. Jak už jsem však řekl, předpokládat, že tato gesta, hnaná na dojem, budou znamenat šťastný vztah, je blbost. Nesmysl. Podobné zážitky jsou totiž jen nestabilní šlehačkou na třípatrovém dortu partnerského soužití, který se bez velkých maličkostí všedního dne sám neupeče.
A zhruba to jsem kolegovi řekl. Klidně ji do balónu vezmi, ale vznášení v koši vysoko nad zemí ti perspektivní a šťastný vztah ani nevybuduje, ani neudrží. Protože ho neudrží ani výlet na měsíc! Vybudovat smysluplný vztah dokážeš jen tehdy, pokud hloubku i šířku všedních dnů své holky vyplníš velkými drobnostmi a maličkostmi. Od pondělí do neděle.
Pak ti možná řekne, že začala věřit na zázraky. Že jsi muž z jejího snu, že jsi její splněný životní sen. Jako to řekla mně…
Tak právě to jsem kolegovi poradil. Totiž že maličkosti dělají vztah velkým…
Václav Fikar
Tolik inspirující! Moudré a nádherné.Hodně z nás by se z vašeho článku mělo poučit, aby se nerozpadalo tolik vztahů a nerozvádělo každé druhé manželství.
Pane Václave, je to přinejmenším na odměnu povidlovomakovým koláčem, který také nemá chybu. Vystihnul jste realitu psanou životem.
Milý Václave , dovoluji si Vás takto oslovit, protože Vaše vyznání je laskavé a srozumitelné, dalo by se říci, že je to manuál pro celý společný život ve dvou.Po padesáti pěti letech manželství ubývá slov souznění, ale dotyky , drobné vzájemné radosti a ohledy trvají. Přeji hodně štěstí . Babi Líba.
Václave krasne, něžné, smyslné a pravdivé..dojal jsi mne..Z
Děkuji Ti moc, Zuzko, za krásný komentář! Moc příjemně mě překvapil
Většinou písemně nereaguji, ale po přečtení „Maličkosti dělají vztah velkým“ nelze jinak. Moc krásně napsáno!
Děkuji Vám moc!
Milý Václave, nedalo mi, abych nezareagovala na tento Váš článek. Maličkosti pro ženy hodně znamenají. Nic nestojí, ale pro ženy jsou důležité. Jako projevy lásky, úcty a respektu. Těší mě, že stále existují muži, kteří si všímají a zajímá je, co je pro nás, ženy, důležité. Po čem ženy touží. Těším se na Váš další článek.
Děkuji moc za Váš komentář.