Cesta do pravěku. Zažijete ji kousek od Chebu

Daleko na západě Čech, coby kamenem dohodil z Františkových Lázní, se nachází středoevropský unikát. Území, které je trochu jako bažina a trochu jako poušť. Je jako odlehlé místo, kde se život teprve zrodí. Kde se vyklove z bublin vyvěrajících pramenů a vyklíčí ze semen šišek borovic. Národní přírodní rezervace, která je nikoliv filmovou, ale skutečnou cestou do pravěku. SOOS – jedna z nejvýznamnějších přírodních rezervací České republiky.

Přivřete oči a nechte pracovat fantazii. Cítíte? Podobnou směs vůni a pachů na jednom místě těžko potkáte. Rašelinné bahno, čistý oxid uhličitý, kůra suchých stromů a…

Co dál? Co vaše představivost? Co vidíte?

Jakmile vykročíte po 1,2 kilometru dlouhé naučné stezce, která vede po dně vyschlého slaného jezera, brzy se s trochou představivosti ocitnete kdesi uprostřed období druhohor. Jedné z významných epoch planety Země, které vládla dinosauří monstra.

Každým okamžikem čekáte, že v dáli spatříte dlouhé krky pasoucích se sauropodů. Že vysoko nad hlavou vám proletí skřehotající pterodaktyl a že v bahně zahlédnete vybílené kosterní ostatky ještěra, kterého ulovil a na kost otrhal velký masožravý tyrannosaurus.

Nebo že ucítíte pod nohami dunivé chvění, způsobené příchodem stáda třetihorních mastodontů. Anebo že objevíte fosílii trilobita z konce prvohor.

SOOS je zkrátka místo, kde je fantazii přáno. Které vás snadným způsobem přenese jak do nejstarší éry naší planety, tak třeba na planetu docela jinou.

Cesta do pravěku. Zažijete ji kousek od Chebu
Naučná stezka národní přírodní rezervace SOOS na Chebsku je dlouhá 1,2 kilometru. Vede přes menší část území rezervace.
Cesta do pravěku. Zažijete ji kousek od Chebu
Pokud vím, trilobita na SOOSu nikdo nikdy nenašel. Přesto zdejší bahno stojí za pozornost. V březnu letošního roku jsem v něm objevil tento obraz. Něco jako plazící se bahenní duch. Anebo obří spermie. S ocáskem a očima.
Cesta do pravěku. Zažijete ji kousek od Chebu
Pahýly bříz. Jako kdyby tady život končil.

Čím je SOOS, který je vzdálený jen několik kilometrů od vyhaslé sopky Komorní hůrka, ojedinělý?

Kostry dinosaurů, vybělené tisíciletími, zde samozřejmě neuvidíte. Jinak vás ale tato chráněná oblast kousek od Chebu nechá nahlédnout do hlubin dávných časů. Do pradávna, kdy se měnil svět. A kdy se utvářela stávající podoba střední Evropy.

Právě na místě dnešní rezervace SOOS, fascinujícího dokladu sopečné činnosti, jež se na území Chebska aktivně projevovala až do začátku čtvrtohor, se za větru vlnívalo jezero. A nikoliv obyčejné. V jezeře dřímala slaná voda. Zřejmě největší zdroj minerální vody ve střední Evropě.

Když slané jezero vyschlo, zůstalo po něm dno. Ani ono však není obyčejné. Je nahony vzdáleno podobě dna vypuštěného rybníku pod strání za vsí.

Tehdejší minerální jezero nám totiž odkázalo rozsáhlá rašeliniště a slatiniště. Dno s mofetami, někdy též nazývanými bahenní sopky, z nichž vyvěrají minerální prameny a oxid uhličitý. Plyn, který je těžší než vzduch.

Zdejší raritou evropské velikosti je takzvaný křemelinový štít. Tedy erozí zbrázděný nános křemeliny, pokrytý bílou a žlutou vrstvou vysrážených minerálních solí. Nános křemeliny přitom vznikl usazením zbytků schránek brakických rozsivek na dně pradávného sooského jezera.

Cesta do pravěku. Zažijete ji kousek od Chebu
Jednou z prvních zastávek na naučné stezce rezervací je Císařský pramen (Kaiserquelle). Teplota pramenu v jímce kolísá podle ročního období od 14 do 18° Celsia, což z něj činí nejteplejší pramen v Chebské pánvi. Jedná se o termální vodu, která se cestou na povrch Země mísí v třetihorní pánevní výplni se studenými kyselkami, takže na povrchu vyvěrá středně mineralizovaná, železnato-sírano-hydrouhličitano-chloridová sodná kyselka. A přestože je popsaná tak dlouze, zkráceně: je docela obyčejně chutná.
Cesta do pravěku. Zažijete ji kousek od Chebu
SOOS byl národní přírodní rezervací vyhlášený 7. listopadu 1964. Rezervace zde byla vyhlášena, aby “ochraňovala jedinečný soubor přírodních úkazů”.
Cesta do pravěku. Zažijete ji kousek od Chebu
Naučná stezka, klikatící se přes část přírodní rezervace SOOS u Nového Drahova. V roce 1995 jsem byl jedním z několika mužů, kteří původní trouchnivějící stezku měnili za novou. Prkno po prknu.
Cesta do pravěku. Zažijete ji kousek od Chebu
Využijte dřevěné stezky a projděte se po dně vyschlého slaného jezera nedaleko sopky na Chebsku.
Cesta do pravěku. Zažijete ji kousek od Chebu
Národní přírodní rezervace SOOS. Snímek jsem pořídil na začátku března 2021.

V 19. století, v dobách H. Mattoniho, těžilo z přírodního bohatství SOOSu u Františkových Lázní město Karlovy Vary. Karlovarští používali vodu zdejšího Císařského pramene mimo jiné k výrobě koupelových solí.

Karlovy Vary zde současně zakoupily několik slatinných polí kvůli těžbě koupelových slatin. Františkovy Lázně se však později snažily odkoupit většinu pozemků na SOOSu zpět.

Cesta do pravěku. Zažijete ji kousek od Chebu
Předjaří na SOOSu.
Cesta do pravěku. Zažijete ji kousek od Chebu
Naučná stezka, vedoucí přes část unikátní rezervace.
Cesta do pravěku. Zažijete ji kousek od Chebu
Fotografováno to samé. Z téhož místa. Tentokrát ovšem na šířku.

Na místě, které neviditelnými chodbami času vrací návštěvníky o desítky tisíc let zpět, jsem v letech 1994 a 1995 vykonával civilní službu, a to jako vůbec první Čech, odvedený na vojnu.

Armáda tehdy vyhověla mé žádosti coby novopečeného otce vážně nemocného dítěte, a tak jsem na SOOSu strávil druhou část své vojenské služby. Jedinečných třináct měsíců života, na které nikdy nezapomenu.

Díky chlapům z tehdejší Správy národní přírodní rezervace pod vedením Karla Brože jsem se o SOOSu hodně dozvěděl. A tohle zdánlivě nehostinné místo si ukotvil hluboko v srdci.

Cesta do pravěku. Zažijete ji kousek od Chebu
Mofety s vyvěrajícím oxidem uhličitým.
Cesta do pravěku. Zažijete ji kousek od Chebu
Křemelinový štít. Rarita evropské velikosti.
Cesta do pravěku. Zažijete ji kousek od Chebu
Křemelinový štít.

SOOS je vyhlášený výskytem silně či kriticky ohrožených druhů rostlin. Mezi ně patří například sivěnka přímořská, pro kterou je sooská rezervace jediným místem výskytu v celém Karlovarském kraji.

Dále rdest alpský, bublinatka běložlutá nebo pampeliška besarabská, která v Evropě rychle vymírá. Tato pampeliška na rozdíl od ostatních kvete až od srpna do října. Tedy dávno po odkvetení ostatních pampelišek.

Potom hadí mord maloúborný, masožravá rosnatka okrouhlolistá, klikva žoravina nebo třeba kuřinka obroubená, známá jen ze zdejších slanisek, a sítina Gerardova. V Evropě běžná, ovšem u nás v Česku kriticky ohrožená, a to kvůli markantnímu úbytku přírodních slanisek.

Mimořádnou vzácností na SOOSu je vstavač Traunsteinerův. Nápadná orchidej s hroznem velkých červených květů.

Cesta do pravěku. Zažijete ji kousek od Chebu
Jedna z mofet SOOSu.
Cesta do pravěku. Zažijete ji kousek od Chebu
Stezka vedoucí kolem unikátu – křemelinového štítu.
Cesta do pravěku. Zažijete ji kousek od Chebu
Pahýl stromu v březnovém předjaří.
Cesta do pravěku. Zažijete ji kousek od Chebu
Budete-li mít oči otevřené, spatříte kolem naučné stezky řadu zajímavých detailů.
Cesta do pravěku. Zažijete ji kousek od Chebu
Národní přírodní rezervace SOOS.
Cesta do pravěku. Zažijete ji kousek od Chebu
Národní přírodní rezervace SOOS na začátku března.
Cesta do pravěku. Zažijete ji kousek od Chebu
Poslední zastávka na naučné stezce SOOS. Co je to? Vypadá trochu jako dřevěný korbel s parádní pivní pěnou, ale zlatavý mok to není…
Cesta do pravěku. Zažijete ji kousek od Chebu
Kdysi tady stálo slané jezero. Dnes je jeho vyschlé dno přírodní rezervací, po jejíž části vede naučná stezka.
Cesta do pravěku. Zažijete ji kousek od Chebu
Pravěk? Pravěk.
Cesta do pravěku. Zažijete ji kousek od Chebu
Na konci naučné stezky, cestou zpět k parkovišti, se nachází jezírko, jehož železitá voda není vhodná k životu ryb.

Pokud vás zajímá, jak vznikl zajímavý název dnešní rezervace, tedy SOOS, pak zpozorněte. Původ tohoto zvláštního slova sahá až do doby vládců Ludvíka Bavorského a Jana Lucemburského, resp. jeho syna Karla IV., kdy bylo bavorské Chebsko připojeno k Čechám.

Soos má původ ve středověkém názvu Satz (sedavá půda). Název Satz pak prošel dlouhým vývojem. Od Sas (1394), přes Sos (1473) až k Soos. Za vše přitom může egerlandština, tedy specifické chebské nářečí, kde se A často vyslovovalo jako O a dlouhé O se psalo dlouze – OO.

Právě chebské nářečí změnilo původní písmeno A ve slově Sas na O (Sos) a posléze ho protáhlo – na Soos. Tímto názvem se kdysi na Chebsku označovaly bažiny, mokřady a rašeliniště.

Cesta do pravěku. Zažijete ji kousek od Chebu
Přírodní rezervace SOOS je domovem mnoha živočišných druhů. Bylo zde například zaznamenáno 146 druhů ptáků, z toho sto druhů hnízdících. Charakter rezervace poskytuje ptákům rozmanité prostředí a dostatek potravy. Byli zde spatřeni i čáp černý, chřástal kropenatý, orel mořský, slavík modráček a jeřáb popelavý, který na SOOSu od roku 1992 pravidelně vyvádí mláďata.
Cesta do pravěku. Zažijete ji kousek od Chebu
Pokladna. Od roku 2019 vítá návštěvníky nový vstupní prostor.
Cesta do pravěku. Zažijete ji kousek od Chebu
Expozici nerostů, které se v oblasti běžně vyskytují, naleznete od roku 2019 před vstupem na naučnou stezku.

Pokud tedy někdy zamíříte na SOOS, kochejte se. A nechte se zde unést vlastní fantazií. Protože jestli nějaká, pak právě tato přírodní rezervace na Chebsku vás zavane do pravěku.

Avšak abyste se do časů, které dnes už známe pouze z knih a filmů, přenesli rychleji a s větším nadšením, pak vězte, že jsem s kosterními ostatky dinosaurů na začátku fotoreportáže nepřeháněl. Ne příliš.

Ano, je to tak. Právě zde, v Chebské pánvi, konkrétně v oblasti Horní Vsi u Františkových Lázní a sousední Dolnice u Chebu, objevil německý spisovatel a přírodovědec Johann Wolfgang von Goethe v 19. století několik fosilií savců třetihorního stáří.

Aby pak v letech 1883 až 1884 došlo u Horní Vsi, která leží u SOOSu, k fantastickému objevu světového významu. Nalezení celé kostry dinoteria. Listožravého chobotnatého mastodonta z období miocénu, mladší části třetihor. K dalším nálezům úlomků zubů mastodontů či pradávných nosorožců došlo ve Františkových Lázních a v Dolnici u Chebu i relativně nedávno. Ve druhé polovině 20. století.

Text a foto Václav Fikar

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..