Když jsem se s monumentální pevností Königstein podrobně seznámil, před očima – tam dole u brány tohoto saského unikátu – se mi promítla klíčová část druhého dílu Pána prstenů, nazvaného Dvě věže.
Mám na mysli vyvrcholení tohoto epického filmového eposu. Totiž velkolepou noční bitvu mužů Rohanu, vedenými králem Théodenem, s mimořádnou přesilou Sarumanových legií skurutů. Tedy bitvu o pevnost zvanou Hláska, či chcete-li bitvu o Helmův žleb, kam se ohrožený Rohanský lid přišel ukrýt.
Právě rohanskou Hlásku, která odolala obrovské síle nelítostných černých skurut-hai i Sarumanovým kouzlům, mi pevnost Königstein připomněla. Podobně jako Tolkienova Hláska totiž ani tato výjimečná skalní pevnost na Stolové hoře nebyla nikdy dobyta.
Jak jsem právě zmínil, pevnost Königstein byla postavena na Stolové hoře. Proč tento fakt ještě jednou opakuji?
Věřte, nebo ne, ale v dávných časech, když mapa Evropy vypadala ještě docela jinak, než jak vypadá dnes, patřila Stolová hora k mocnému Českému království. Königstein, používaný jako severní obchodní cesta, byl tenkrát pod kontrolou zemí Koruny české.
Od těch dob se ale mapa starého kontinentu několikrát změnila, podle toho, jak se vyhrávaly nebo prohrávaly války, a tak dnes leží na území našich německých sousedů, zhruba jen patnáct kilometrů od hranice s Českou republikou, a patří mezi klenoty pozoruhodného Saského Švýcarska.
Pevnost ční nad stejně nazvanou obcí, a to na levém břehu Labe (Elbe). Musím říct, že velkolepě vypadá už při pohledu z jedinečných vyhlídek Bastei, které jsou odtud vzdálené několik kilometrů vzdušnou čarou přes Labe. Pokud se ale ke skalní pevnosti přiblížíte mnohem blíž, například z obce Königstein, dojde vám, že nestojíte pod běžně velkým hradem. Že nahoře na hoře před vámi stojí něco mnohem většího.
A také že ano. Pevnost na Stolové hoře se rozkládá na ploše bezmála deseti hektarů, přičemž za svými hradbami ukrývá na padesátku různých staveb. Například hrad Jana Jiřího, strážní věže, kapli, skalní sklad proviantu (Magdalenin hrad), Červený most, sklad dělostřelectva, Studniční dům, klenotnici, kasárna, unikátní studnu, kostel, hladomornu, Friedrichsburg…
Do starých dějin Königsteinu promluvilo více momentů, jedním z velkých byla ovšem smlouva z Chebu z konce dubna 1459, která ustanovila česko-saskou hranici. Podle této smlouvy se Königstein stal hraničním přechodem. Nutno zmínit, že velmi významným.
Později pevnost využívali kurfiřti a vévodové jako vojenské sídlo. V roce 1516 založil vévoda Jiří Vousatý na Königsteinu Klášter chvály Mariina zázraku. Do tohoto kláštera se ochotně nastěhovali mniši celestýnského řádu, kteří tam však zůstali jenom do roku 1524. Proč? Protože jim nakloněný vévoda zemřel a celé Sasko bylo zaměřeno evangelicky.
Na konci 16. století, v letech 1589 až 1597 (s výjimkou roku 1590), začal hradní pevnost rozšiřovat Christian I. von Sachsen. Až se Königstein, jehož vysoké zdi z kamene byly postaveny na vysoké skále, stal skutečně nejsilnější pevností v celém Sasku.
Další významná stavební epocha v historii pevnosti započala nedlouho poté (1619) a trvala až do roku 1681. A nakonec se na Stolové hoře významně stavělo ještě v letech 1694 až 1756. Z toho plyne, že 17. století bylo pro dnešní podobu pevnosti zásadní.
Pevnost poté fungovala třeba jako letohrádek, lovecký zámek, ale také jako státní vězení. Až byla zpřístupněna veřejnosti. V roce 1955.
Abych se však vrátil do současnosti. Dnes je pevnost, jejíž hradby jsou místy vysoké až 42 metrů, významnou turistickou atrakcí Saského Švýcarska. A to z více důvodů. Jednak je odtud skvělý výhled právě na Saské Švýcarsko, které je přírodním i architektonickým klenotem severovýchodního Německa, pevnost však zároveň odkrývá několik stavebních a historických unikátů.
Vedle jiných nejstarší dochovaná německá kasárna z let 1589-90, pak hradní kapli, hladomornu, první posádkový kostel v Sasku z roku 1676 a hlavně nejhlubší studnu v Sasku (a zároveň druhou nejhlubší v celém Německu) s neuvěřitelnou hloubkou 152,5 metru.
Expozice ve Studničním domě seznamuje s historií studny a získávání vody. K vidění jsou zde pohyblivé modely zařízení na čerpání vody, návštěvníci spatří například šlapací kolo, žentour či parní stroj. V době od dubna do října, o zimních prázdninách a o adventních víkendech se konají ukázky čerpání studniční vody za pomoci restaurovaného elektromotoru z roku 1912.
Co se nejhlubší studny Saska dále týká, při její stavbě se denně těžila hornina v objemu kolem osmi kubíků. Zajímavostí na pevnosti je také nejvyšší bod celého kraje. Totiž plošina dubu, do které prý při každé bouřce uhodí blesk.
Zajímavostmi nedobytná pevnost Německa nešetří. Třeba takový Magdalenin hrad, který sloužíval jako sklad proviantu. Mezi několika expozicemi vyniká Sudový sklep, v jehož prostorách stával v letech 1725 až 1818 obrovský vinný sud Augusta Velikého. Jeho objem činil více než 238 tisíc litrů, což je vskutku neuvěřitelné.
Pevnost Königstein není hrádek na kopci za vsí, který zvládnete prohlédnout i s konzumací langoše za hodinu. Pokud ji budete chtít skutečně poznat, budete jí muset věnovat zhruba půl dne. Tak rozlehlá a zajímavá tato pevnost je.
Příjemným zjištěním budiž, že na pevnosti Königstein jsou na české turisty výborně připraveni. Informační materiály jsou dostupné v češtině, stejně jako například audio průvodce po pevnosti Königstein. Informace v češtině jsou k dispozici i ke krátkodobým výstavám ve zdejších prostorách.
Mimochodem… Jak již bylo v úvodu řečeno, dospělý návštěvník zaplatí za vstup v hlavní sezóně 10 euro (podle současného kurzu tedy zhruba 254 korun), dítě do šestnácti let 7 euro (cca 178 korun). Rodinné vstupné (dva dospělí plus maximálně čtyříi děti do šestnácti let) činí 25 euro (cca 635 korun). za audio průvodce zaplatíte tři eura (zhruba 76 korun).
Text a foto Václav Fikar
Na této pevnosti jsme byly s kolegyní letos v červnu. Strávily jsme tam tři a půl hodiny a stejně jsme všechno neviděly. Až díky vám vidím, co jsme minuly.