Když se řekne Znojmo, většina lidí si představí okurky, víno nebo třeba rotundu svaté Kateřiny. Já si navíc odteď budu představovat česnekové kuře, špenát a pálivou kari omáčku, která mi téměř spálila chuťové pohárky do osvíceného stavu.
Navštívil jsem totiž indicko-nepálskou restauraci OM, z jejíhož poledního menu jsem si vybral něco, co se jmenovalo Mix Thali.
Už samotný název zní jako jméno kapely z festivalu v Káthmándú – ale ve volném gastronomickém překladu to znamená: „Dej mu radši všechno, ať se nenudí!“ Podle menu se jednalo o směs jídel na děleném talíři – za sympatickou cenu! Jen za 149 Kč.
A tak přede mnou přistál dělený talíř, který vypadal jako něco mezi karmickým testem a gastronomickou loterií.
Chicken Garlic – kuřecí kostky v česnekové omáčce. A tady musím říct: Indové a Nepálci by zvládli upéct i podrážku a chutnalo by to skvěle. Česnek neútočil, jen šibalsky mrkal. Skoro jako by se ptal: „Všiml sis mě?“
Chicken Jalfrezi – tuhle část talíře jsem jedl s výrazem člověka, co se tváří statečně, ale tajně si počítá, kolik kapesníků mu zbývá.
Pálivost byla přesně taková, jakou potřebujete na restart organismu. A přesto – zatraceně dobrá. S každým soustem jsem se víc a víc smiřoval s tím, že tohle pálí, ale chutná jako ráj.
Paneer Palak – indický sýr ve špenátové omáčce. Kdyby špenát měl duši básníka, veršoval by o sýru ve špenátové omáčce. Krémové, kořeněné a zelenÉ jako neposekaná louka v květnu. A sýr? Ten v ní jen tiše plaval a tvářil se, že tahle část talíře je všechno jen jeho zásluha.
A k tomu všemu rýže, placky, špetka přílohové meditace a milá obsluha, která se neusmívá jen ze zvyku, ale protože cítí, že dělá lidi šťastnými.
Můj závěr? Všichni máme své Himaláje. Některé někdo vyšlape, my ostatní si je můžeme dát s vidličkou a ubrouskem. Já ty své Himaláje snědl v historické části Znojma.
Egran Wolf